Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film

Galerie Benedikta Rejta v Lounech připomíná svou výstavou Emil Filla - navrácené obrazy nedávnou loupež čtyř Fillových obrazů ze zámku Peruc, kde se nachází pamětní síň Emila Filly spadající pod správu lounské galerie. Loupež obrazů Slepec (1926), Žena s kartami (1946), Zátiší s mísami ovoce (1946) a Zátiší s klarinetem a košíkem ovoce (1948) z listopadu roku 2011 byla ihned, kvůli značné hodnotě děl (desítky milionů korun), označována za loupež století (i přesto si pachatelé zřejmě nebyli vědomi skutečné hodnoty svého lupu a pokusili se jeden z obrazů prodat za směšnou částku 250 000 Kč). Zhruba po měsíci vyšetřování byly ukradené obrazy policií vypátrány a vráceny galerii.

Část výstavy s fotografiemi Josefa Sudka, na nichž je zachycen Emil Filla na svém sídle na zámku Peruc v období po 2. sv. válce

V syrovém a čistě šedém prostoru galerie nalezneme pět výstavních sekcí, jejichž posloupnost návštěvníkovi pomohou rozšifrovat šlápoty ve směru prohlídky. Výstava začíná obligátním a, vzhledem k velikosti a všeobecné známosti autora obrazů, stručným životopisným heslem Emila Filly. Následuje sekce, která dokumentuje jeho soukromý i pracovní život na zámku v Peruci ve fotografiích Josefa Sudka. Černobílé zachycení mistra při tvorbě, při odpočinku, s přáteli, na výletech, či portrétní fotografie však samy o sobě působí v kontextu hlavního tématu nedopovězeně. Chtěla bych se dozvědět více o vztahu Emila Filly k sídlu na Peruci, o jeho vztahu k ukradeným obrazům, zkrátka fotografie nějak kontextuálně a logicky propojit s vystavovanými obrazy. Další galerijní prostor je věnován dětským návštěvníkům. A konečně hlavní tahák celé výstavy -  je umístěn v nejzazší části galerie. Je rozdělen na dva prostory, přičemž v prvním jsou vystaveny dva obrazy (Žena s kanárkem z roku 1946 a Zpěvák z roku 1930), které zloději ze zámku nezcizili, ať už si jich nevšimli nebo je nestihli odnést, a v druhém se nacházejí samotné instalace ukradených obrazů.

Kurátorka Andrea Pozníčková vytvořila výstavu plnící hned několik funkcí. Zaprvé, galerie touto výstavou děkuje policii ČR, že obrazy vůbec vypátrala, natož pak v takovém rekordním čase a v podstatě nepoškozené. Zadruhé, výstava návštěvníkům přibližuje restaurátorskou činnost, která musela být na obrazech nutně provedena. Akademický malíř a restaurátor Pavol Andraško, který restaurátorské práce prováděl, je, coby odborný hlas, na výstavě přítomen hned v několika rovinách; jednak svou prací, zhmotněnou samotnými renovovanými obrazy, které podstoupily zpevnění povrchu, vytmelení všech mechanických poškození, částečné vyčištění, nebo vyrovnání protlačených boulí, a jednak detailními popisy svých restaurátorských průzkumů, záměrů a konečných zásahů. Každé defektní místečko obrazu je potom hned vedle originálu na fotokopii graficky vyznačeno, aby mohl každý návštěvník posoudit míru poškození a následné restaurace. Kromě originálních navrácených obrazů a psaného restaurátorského postupu jsou na zdi galerie instalovány i torza rámů, které původně náležely obrazům. Pachatelé je totiž při krádeži nenávratně poškodili (chybějící vypínací klínky, některá místa jsou prohnutá) a nyní rámy svým zpřelámaným zjevem v bezprostřední blízkosti svých bývalých pláten působí jako němá výčitka, jako metafora trestného činu.

Část výstavy s obrazy Zpěvák a Žena s kanárkem, které z Peruce odcizeny nebyly.

Třetí stěžejní funkcí výstavy je funkce výchovná, směřující k nejmladší návštěvnické cílové skupině, k dětem a mládeži. Kurátorka na zem galerie umístila graficky jednoduchou křížovku. Na stěnu potom nechala promítat jeden s Fillových obrazů a instrukce k vyplnění tajenky. Odpovědi na otázky mohou luštitelé objevit v jednotlivých informačních textech umístěných přímo na zdi galerie a skládat je do křížovky pomocí trojrozměrných písmen. V galerijních novinách věnovaných tématu ukradených a navrácených Fillových obrazů jsou navíc pro děti připravené další křížovky, omalovánky a spojovačky, které se vztahují k Fillovu životu a dílu, hravou formou tak děti poznávají část dějin výtvarného umění a jsou vychovávány k informační gramotnosti.

Výstava je reakcí na nečekanou událost, která měla šťastný konec. Snad proto, že byla vytvořena neplánovaně a v období několika málo měsíců po loupeži, nepůsobí zcela uceleným dojmem. Nicméně je třeba galerii ocenit za rychlou reakci a osvětovou činnost, s jakou se věnuje svým návštěvníkům.

Stěžejní část výstavy s navrácenými obrazy.